VERNISÁŽ_4 /// KOMPAKTNÍ MĚSTOOPENING_4 /// COMPACT CITY

9/4/2011 /// 18 H /// GALERIE ARCHITEKTURY

GABU HEINDL (AT) / JUST CITY
PETR REZEK (CZ)

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
JUST CITY – SPRAVEDLIVÉ MĚSTO

9/4/2011 /// 18 PM /// GALLERY OF ARCHITECTURE

GABU HEINDL (AT) / JUST CITY
PETR REZEK (CZ)

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
JUST CITY
The concept of a “Compact City” poses many questions, one of which is: How can the Compact City be
a “Just City”? (Gabu Heindl)

Pojem „kompaktní město“ klade mnoho otázek, z nichž jedna je: Jak může být kompaktní město městem „spravedlivým“? (Gabu Heindl)
V kompaktním městě je třeba mnoho prostoru sdílet – podmínka, která je z definice odsouzena k tomu, aby, stejně tak jako jakýkoliv sdílený sociální prostor, vyvolávala konflikt. Takové pojetí sdílené městské zkušenosti se odvíjí od rozdělení prostoru města způsoby, které jsou dynamické, nestabilní a konfliktní; jakékoliv sdílení je vždy diskutabilní a proměnlivé.
Na základě tohoto demokratického vidění prostorové politiky se workshop „Spravedlivé město“ zaměřil na mapování konfliktních míst v Brně. Dvojí význam slova „just“ („spravedlivé“, ale i „prostě“, „jenom“) v názvu workshopu je vybráno záměrně: Kde a kdy je kompaktní město „spravedlivé“, tedy „férové“? Nebo: co když je kompaktní město „jenom“ další město, které může být kdykoliv fér nebo nefér? Otázka, kterou si pokládáme je tato: jakou roli hraje prostor v architektonické kvalitě města?
Abychom porozuměli některým veřejným prostorám v Brně, prošli jsme mnoho míst ve městě a ptali se sami sebe, co přesně je spravedlivé město. Odpovědí se nabízí mnoho a nejsou zdaleka úplné; spíše vybízejí k diskuzi, která doufejme zdaleka nekončí společně s tímto týdenním workshopem:
Spravedlivé město… není segregované… potřebuje pravidla a nařízení… se zakládá na možnosti participace občanů… je městem obyčejných lidí… má mnoho nedefinovaného prostoru… podporuje cyklisty (a nezvýhodňuje automobilovou lobby)… je hravé město… je přitažlivé město… je místo, ve kterém se úřady zajímají o veřejný prostor… je místo, o které se obyvatelé a návštěvníci zajímají a užívají veřejný prostor… má parterovou zónu pro veřejné funkce, která umožňuje lidem ve městě žít… je město, které nikoho nevylučuje… nezakazuje žebrání… zajistí každému důstojné bydlení…
V kompaktním městě nikdy nezačínáme od nuly – každé plánování nebo vytváření opatření je kontextuální. Stejné podmínky poskytoval prostor galerie. Prozkoumali jsme jej co do jeho spravedlivosti, či případné konfliktnosti, a diskutovali jsme o míře konfliktu, do kterého jsme se museli se svými sousedy pustit, a to jak v rámci již dokončených instalací kolegů, tak s ohledem na dočasný charakter instalace.
Návštěvník si může všimnout děr ve zdech, kde předtím nemohla probíhat žádná komunikace nebo interakce. Nově vytvořené dveře mění slepé ulice na místa, kde se dá jít více než jedním směrem. Hravým prvkem instalace jsou polštáře položené na abstraktní mapě Budapešti, na kterých je možno sedět a provádět rozličné činnosti, které vyplní původní prázdnotu mapy.
V prostoru jsou také rozmístěny pohlednice, které vyzývají k objevování míst v Brně, které je možno chápat jako „pomníky“ ochrany veřejného prostoru v Brně.
V neposlední řadě se v zadní části galerie objeví dveře vedoucí do sousedící restaurace se záměrem rozšíření interakce, a případné profesionální dodávky piva pro nadcházející DANCE PARTY. Pokud se ještě pořád v ulicích Brna dost netancuje, Dance City začne tanečky v galerii, které se přesunou „prostě do města“ – zatančit si budete moct na muziku, která v sobě město sama obsahuje – to vše vybráno, komentováno a prezentováno Drehlim Robnikem.

Účastnící workshopu: Ondra Bartůšek, Soňa Borodáčová, Roman Čerbák, Filip Dědic, Petra Hlaváčková, Petr Jakšík, David Jiménez, Jakub Kopec, Zdeněk Severa, Evi Scheller, Šárka Svobodová, Katarína Tuľaková

Gabú Heindl
Brno, 8.4.2011

Within a compact city a lot of space needs to be shared – a condition which by definition is predestined to
conflict, as is any social space. Such a notion of shared urbanity starts out from an understanding of city
space as distributed in ways that are unstable, dynamic and conflictual; the logics of the sharing are always
open to question and to change.

Based on such a notion of democratic spatial politics, the workshop on the “Just City” aimed at mapping
and looking at conflictual spaces in Brno. The double meaning of “just” in the workshop title is consciously
chosen: When or where is the Compact City “just”, meaning “fair”? Or: what if a compact city is “just”
another city, which could be fair or unfair at any moment? The question at stake here is specifically what
role is played by space in the spatial, architectonic quality of the urban.

In order to understand some of the public space of Brno we walked through many areas of the city asking
ourselves the question what a just city is? Our answers are manyfold, not complete by far; rather, they are a
matter of a discussion we started and which hopefully will go on far beyond this one week workshop:

A just city…is not segregated…needs rules and regulations…is based on the possibility for citizen
participation…is a city of commons…has a lot of undefined space …supports bicycle transport (and does not
prefer the autombile lobby)…is a playful city…is an appealing city…is a place where the government cares
about public space…is where inhabitants and visitors care and use public space…has a parterre zone for
public functions which provides urban life…is a city where nobody is excluded…allows begging…provides
decent housing for everybody…

In a compact city you can never start from scratch, but every planning or policy making is contextualist.
Same as the condition we found in the gallery space. We scanned the space for qualities of just space or of
conflictual space, and we discussed the level of conflict at which we needed to engage with neighbours, with
the fixed installations of colleague exhibitors or with temporary use of the space.

The visitor will find holes in the wall where before no communication or interaction was possible. Newly cut
doors change blind streets into spaces with more than one directions. As a playful interaction with the large
abstract plan of Budapest, the installation provides pillows to sit on the plan and draw colourful activities on
top of the plans emptiness.

Some postcards announce the way out of the gallery to places in Brno, which could be understood as
monuments to public space protection in Brno.

Last but not least back in the gallery the door to the neighbouring restaurant will be opened, in hope of
interaction and possibly even professional beer supply for the DANCE CITY party. If there is not much
dancing on the streets of the city of Brno yet, Dance City starts with dancing on the Dense Floor in the
gallery to „just city“: to a selection of songs/tracks containing „city“, compiled, commented and celebrated by
Drehli Robnik.

Workshop participants: Ondra Bartůšek, Soňa Borodáčová, Roman Čerbák, Filip Dědic, Petra Hlaváčková,
Petr Jakšík, David Jiménez, Zdeněk Severa, Šárka Svobodová, Katarína Tuľaková